AXOLOTL MEXICKÝ

Jméno Axolotl mexický (Ambystoma mexicanum) je aztéckého původu. Původní význam slova je něco jako vodní sluha, vodní monstrum či vodní pes. Název Axolotl se váže k aztéckému bohu Xolotlovi, který byl zobrazován jako člověk s psí hlavou. Byl považován za boha dvojčat a lidí tělesně postižených. Podle báje tento bůh zabil jiné bohy, uprchnul do vyhnanství a nakonec se změnil v axolotla.

Axolotl mexický-co musíte vědět

Tento druh mloka dorůstá až 30cm. Má jemnou slizkou kůži a širokou hlavu s malýma očima a velkou tlamou. Zrak nemají příliš dobrý, více se orientují podle vyzařovaného elektrického pole kořisti a pokud připluje dostatečně blízko, pak po ní chňapnou a vcucnou ji. Přestože žije ve vodě, má dva nosní otvory pro vdechování vzdušného kyslíku a malé primitivní plíce, takže na souši dokáže přežít i dvě až tři hodiny. Za hlavou má keříčkovitá žábra. Nožky má velice slabé, používá je pouze ke stabilizaci těla, nebo k menším přesunům pod vodou. K pohybu používá hlavně ocas. Dožívají se neuvěřitelných 15-ti let.

A největší zajímavost je, že celý život setrvávají v larválním stádiu a jako jediný živočich na zemi se jako larva i rozmnožuje. Tato nedospělost je způsobena chybějící genem. Pokud bychom axolotlovi uměle dodali  hormon ze štítné žlázy, nastartujeme tak jeho dospívání, postupně mu zakrní žábra a stane se z něj suchozemský živočich dýchající vzdušný kyslík. Axolotl má i další zajímavé vlastnosti. Například jeho schopnost regenerace. Pokud přijde během života o nožku, či kus žáber, v krátké době mu doroste do původní velikosti.  Z toho důvodu je často chován pro laboratorní účely, především při výzkumu tkáňové regenerace, embryí a srdečních poruch. Je také velice citlivý na čistotu vody a i tato vlastnost je v laboratořích využívána. Původní zbarvení je šedočerné, ale albinotická forma je též z přírody. Různým křížením pak vznikají další barvy, jako je zelená, zlatá, perlová apod.

Zajištění vhodných podmínek bývá poměrně obtížné. Axolotl potřebuje akvárium o velikosti minimálně 50 litrů na jeden kus, lépe však větší. Vhodná je voda tvrdá o teplotě 14 – 16 ^oC. Teplota je velmi důležitá a v bytových podmínkách ji bývá problém udržet v těchto hodnotách.  V teplejší vodě se stává axolotl velice náchylným k infekcím a často dochází i k úhynům bez zjevné příčiny.  Chladnější vodu snáší poměrně lépe, jelikož v přírodních podmínkách voda klesá až k 6^oC. V tomto případě dochází ke sníženému metabolismu a při omezení příjmu potravy vydrží hladovět i několik týdnů.

Krmit dospělého Axolotla se doporučuje 1 – 2x týdně. Podáváme různé bezobratlé, nejlépe žížaly, slimáky, červy a různý měkký hmyz i když nejlepší jsou malé rybky. V domácích podmínkách používáme kousky libového filé, avšak nevhodné je krmit svalovinou teplokrevných zvířat. Já osobně krmím ručně, čili podávám pinzetou potravu až k tlamce. Zajistím si tak, že mi nepolknutá potrava neznečistí vodu a mám přehled kolik toho snědl.